O sboru

Samostatná obec Věžná má 2 místní části, Jabloňov a Pernštejnské Janovice. První písemná zmínka o obci Věžná je z roku 1376. 

Myšlenka zřídit dobrovolný hasičský sbor ve Věžné vznikla v roce 1878, kdy tehdejší představenstvo obce pronajalo Hraběti Mitrovskému honitbu kolem obce a nechalo si dopředu vyplatit nájemné za honitbu na 10 let. Tím získali 600 zlatých, za které byla koupena ruční čtyřkolová stříkačka z Knausovy továrny ve Vídni.

Přesto, že v obci byla již ruční stříkačka, trvalo dalších 9 let, než se myšlenka zřízení sboru počala naplňovat. Popudem k tomu byl požár domu pana Karáska v obci v roce 1887. Byl ustaven základní komitét z obecních radních, vypracovány stanovy sboru a zaslány ke schválení na c.k. zemskému místodržitelství v Brně, kterým byly dne 5. 5. 1887 schváleny.

Ustavující valná hromada Sboru dobrovolných hasičů ve Věžné se konala dne 7. června 1887. Ustavující valná hromada zvolila první výbor ve složení: starosta sboru a současně 1. podnáčelník Josef Kroupa, náměstek starosty František Vrbka čp.1, velitel a současně pokladník František Buršík z Pernštejnských Janovic a jednatelem Václav Šponar, místní učitel.

Pro doplnění výzbroje a výstroje bylo třeba hodně peněz. Proto se výbor SDH obrátil na různé osobnosti a orgány s prosbou o poskytnutí daru pro nový sbor. Kontribučenská záložna v Nedvědici zaslala 25 zlatých, císař věnoval 50 zlatých, Vladimír Mitrovský na prosbu o podporu odpověděl dne 10. 2. 1889 "Obec Věžná mnohokráte zřejmý odpor velkostatku zdejšímu kladla a tím dokázala, že o dobrodiní nestojí. Žádosti se nevyhovuje." Podepsán ředitel Pernštejnského velkostatku.

Do činnosti krutě zasáhla první světová válka. Z 22 členů sboru jich muselo 14 narukovat do války. Pět členů se z války nevrátilo a padlo: František Sís, Josef Prokop, Alois Sádecký a Jan Dvořák padli na frontě v Itálii a Tomáš Sádecký na frontě v Rusku.

Vybavení sboru požární technikou není nejlepší. Sbor používal až do roku 1951 ruční čtyřkolovou stříkačku z roku 1878. Teprve v roce 1951 byla zakoupena motorová stříkačka PPS 8, která slouží doposud. Hasičská zbrojnice byla postavena v roce 1913. Hasiči byli po celou dobu velice aktivní. Zúčastňovali se cvičení a soutěží v rámci okrsku i okresu. Po druhé světové válce měl sbor 44 členů a do okrskových, nebo okresních soutěží vysílal družstvo mužů, žen a družstvo žáků. V soutěžích dosahoval střídavě značných úspěchů. Sbor pořádal taneční a jiné zábavy a sehrál nejméně 18 divadelních her v obci a také v sousedních vesnicích. Hasiči řádně prováděli požární kontroly v obci a řádně pečovali o svěřenou techniku, jak je tomu doposud. Osvědčila se i zřízená samaritánská služba složená z 6 žen a dvou mužů. Činnost služby byla ukončena v roce 1952.

Od založení  sboru je evidováno v obci celkem 26 požárů. Kromě toho sbor zasahoval u 23 požárů v sousedních obcích. Velký podíl na tomto počtu požárů mají lesní požáry kolem železniční tratě, kterých bylo 12. 

Ve vyšších orgánech PO pracovali: Antonín Prokop, strojník; člen OV SPO (1962), Josef Bartoš, velitel; velitel okrsku (1962), Josef Koubek, velitel okrsku (1964).

Za řádné a obětavé plnění úkolů v požární ochraně byly uděleny 12 členům medaile "Za příkladnou práci". V roce 1982 byla udělena medaile "Za zásluhy" Bohuslavu Veverkovi a v roce 1992 medaile za "Mimořádné zásluhy" Josefu Královi. Sbor obdržel v roce 1992 medaili "Za příkladnou práci".  V roce 2024 dostal  Antonín Prokop ml. ocenění svatého Floriána.